Ústřední hřbitov

Adresa: Vídeňská 96, Brno
Telefon:  517 543 206
E-mail: info@hrbitovybrno.cz

Otevírací doba:

Leden, únor: 7-17 hod.
Březen: 7-18 hod.
Duben až září: 7-19 hod.
Říjen: 7-18 hod.
Listopad, prosinec: 7-17 hod.

Rozloha: 433 400 m2
Počet hrobů: 69 676

Ústřední hřbitov byl založen na 28 ha u Vídeňské ulice podle projektu Aloise Prastorfera (1846-1910), v rozsahu dnešních skupin 1 až 29.
Původně měl projekt zpracovat přednosta brněnského stavebního úřadu Franz Neubauer, ale ten náhle zemřel 30. července 1881. Po jeho náhlé smrti se úkolu chopil architekt Alois Prastorfer, profesor německé stavební průmyslovky v Brně, a už 15. listopadu předložil definitivní nález obecní radě, jež s ním souhlasila. Na jaře roku 1882 byly pod vedením stavitele Johanna Zoufala a za spolupráce zahradníka Karla Jelínka zahájeny terénní práce.

Ústřední hřbitov se tehdy nacházel daleko za městem a od svého založení nese název Ústřední hřbitov města Brna. Stal se skutečně veřejným městským hřbitovem pro všechny obyvatele města bez rozdílu farní příslušnosti, náboženského vyznání, sociálního postavení, národnosti či rasy. Pouze občané židovského vyznání měli a mají navíc možnost uložit svoje mrtvé i mimo areál tohoto hřbitova na speciální židovský hřbitov v Židenicích u Nezamyslovy ulice.

Za přítomnosti starosty Gustava Morize Winterhollera byl Ústřední hřbitov slavnostně otevřen v sobotu 3. listopadu 1883 a byla to slavnost smuteční, při které zde byl jako první  pohřben desetiletý chovanec ústavu pro hluchoněmé Jiří Schimke, v české transkripci uváděný jako Šimek. Jeho hrob je dnes ve skupině 19, hrob č. 118.

Obřadní síň nedaleko hlavní brány hřbitova byla postavena až v letech 1926-1927 podle projektu arch. Bohuslava Fuchse a arch. Josefa Poláška. Na svou dobu měla tato obřadní síň dokonalé technické vybavení. V letech 2022-2023 prošla obřadní síň kompletní rekonstrukcí a jako první v ČR je vybavena robotickým katafalkem, který se vrátil dle historických fotek do své původní podoby. V celé budově jsou nové rozvody elektřiny, plynu, datového a bezpečnostního připojení. Plášť budovy byl očištěn, došlo i na repase dveří a osvětlení. Novinkou je dataprojektor k promítání fotografií či videí zesnulých na zeď.

Ústřední hřbitov nahradil několik menších hřbitovů určených pro pohřbívání obyvatel vnitřního města Brna, z nichž nejvýznamnější byly:
- hřbitov u dnešní ul. Kounicovy
- hřbitov u kaple sv. Prokopa na Starém Brně
- hřbitov u kostela sv. Václava na nároží dnešní Vídeňské a Vojtovy ul.
- hřbitov v Černých Polích

Hřbitov u ul. Kounicovy

V roce 1784 nařídila vídeňská vláda zrušit z hygienických důvodů všechny hřbitovy uvnitř osad a husté zástavby, a proto se od 20.12.1785 přestaly i v Brně užívat všechny dosavadní hřbitovy uvnitř města:
např. hřbitov u původní baziliky sv. Petra na Petrově, hřbitov u kostela sv. Jakuba, hřbitov na ul. Pekařské, hřbitov u Joštovy ul. atd.

Místo nich byl zřízen pro celé tehdejší město Brno velký hřbitov na sever od dnešní Antonínské ulice podél dnešní Kounicovy ulice. Byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1866, takže dosáhl dvojnásobku své původní rozlohy (z původních 3 ha na téměř 7 ha). Na ploše tohoto bývalého hřbitova byl v r. 1897 postaven komplex budov kněžského alumnátu (dnes škola), část pozemku byla přeměněna na botanickou zahradu, část na dnešní Tyršův sad (po r. 1906) a zbytek dán k dispozici pro stavbu sokolského stadionu a Husova sboru na Botanické ulici.

Hřbitov u kaple sv. Prokopa na Starém Brně

Kaple sv. Prokopa stávala na dnešní Křížové ul. v těsné blízkosti domu č. 49. První písemná zmínka o kapli pochází z roku 1243, ale pravděpodobně vznikla už v polovině 11. stol. Kolem kaple vznikl hřbitov, na němž se pohřbívalo do r. 1784, i když od r. 1314 omezeně.  Kaple byla zbořena v r. 1785.

Hřbitov u kostela sv. Václava na nároží dnešní Vídeňské a Vojtovy ul.

Kostel sv. Václava vznikl v neznámé době. V roce 1314 k němu byla přenesena farní správa od kaple sv. Prokopa a tím i hřbitov. 

Ke kostelu sv. Václav byli v roce 1324 přifařeni i usedlíci kolem starobrněnského kostela Panny Marie, protože ten dostala v roce 1323 královna Eliška Rejčka a založila u něho svůj klášter cisterciaček. Kostel sv. Marie se tak stal kostele klášterním a přestal plnit svou funkci jako farní. Kostel sv. Václava na Starém Brně a jeho hřbitov plnil od r. 1324 funkci farního centra pro celé Staré Brno. V roce 1783 byl však i on zrušen a jeho hřbitov přičleněn zpět pod správu kostela Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí, který se po zrušení  řádu cisterciaček v r. 1782 stal znovu chrámem farním. Hřbitov v místech dnešní Vojtovy ulice byl v roce 1855 a 1866 rozšířen a sloužil nejen obyvatelům Starého Brna, Bohunic a Starého Lískovce, ale od r. 1784 i nemocnici U sv. Anny, klášteru alžbětinek a klášteru milosrdných bratří.

Hřbitov u kostela sv. Václava byl zrušen v r. 1883, jeho plochu dnes částečně zaujímá sportovní hřiště.

Hřbitov v Černých Polích

V letech 1853-1854 vznikl hřbitov v dnešních Černých Polích na nároží Lesnické a Jugoslávské ulice jako náhrada za zrušený zábrdovický hřbitov u kostela sv. Kunhuty, který již nestačil kapacitně.
Hřbitov v Černých Polích byl využíván do října 1883, poté zůstal do r. 1907 pouze udržovaný a postupně byl přeměněn na kolonii Schreberových zahrádek, na jejichž místě se teď rozkládá park.